INTERVIEW S VYCHÁZEJÍCÍ HOKEJOVOU HVĚZDOU ONDROU RUMLEM ze třídy 1.A

V jihokorejském Gangwonu se na přelomu ledna a února uskutečnily olympijské hry mládeže. Skvělého úspěchu dosáhla naše reprezentační hokejová šestnáctka, která v silné konkurenci získala stříbrné medaile. Hokejového turnaje se zúčastnilo šest vyspělých hokejových zemí, které byly rozděleny do dvou skupin. V první skupině se sešly Kanada, Finsko a Švédsko. Naše mladé reprezentanty v základní skupině čekalo Slovensko a USA. V přípravném zápase nejprve porazili naši mladí reprezentanti Jižní Koreu 8:1. V základní skupině zvítězili nad Slovenskem 3:2 a následující den udolali USA 6:5 po samostatných nájezdech, když v průběhu zápasu prohrávali už 1:4! V semifinále je čekalo z druhé skupiny Finsko, které naše lvíčata dokázala porazit 3:1 a ve finále se znovu střetli s USA, které vyřadili v semifinálovém souboji Kanadu. Ve finále už se našim mladým reprezentantům tolik nedařilo a možná i své zahrála únava. USA podlehli 0:4. I tak je to pro náš hokej skvělý úspěch.

Je nám velkou ctí, že kapitánem české reprezentace byl náš žák Ondřej Ruml. A právě tohoto skromného hocha pocházejícího z Boskovic jsme vyzpovídali nejen o tomto úspěšném vystoupení našich mladých lvíčat. Ondřej hrál pět let ve Znojmě, následně v Břeclavi, kde si ho všiml skaut HC Dynamo Pardubice Petr Sýkora. Ale to vše už v následujícím rozhovoru s vycházející hvězdičkou českého hokeje.

Ondřeji gratuluji ke skvělému úspěchu“
„Moc děkuji“

„Ondřeji, jaká byla cesta do dějiště olympijských her mládeže?“
„Byla velmi dlouhá. Let trval 13 a půl hodiny. Pouze dvakrát jsme dostali jídlo. V letadle se nedalo spát.“

„Jak dlouhou jste měli před turnajem aklimatizaci?“
„Přiletěli jsme do Korey a aklimatizovali jsme se několik dni v olympijské vesnici. Po několika dnech jsme se přesunuli do dějiště turnaje.“

„S jakým cílem jste do turnaje vstupovali?“
„Až po příjezdu do olympijského tábora jsem se dozvěděl, že budu kapitánem. Samozřejmě jsem měl nejvyšší cíle, protože jako kapitán týmu jsem na sebe bral velkou odpovědnost. Prostě jsem chtěl, abychom dosáhli co nejlepšího umístění.“

„První soupeř, který na naši reprezentaci čekal, bylo Slovensko.“
„Pro nás to byl asi nejdůležitější zápas turnaje. V předchozí den Slováci prohráli s Američany a my věděli, že když je porazíme, tak ze skupiny postoupíme. Po vítězství nad Slováky jsme se uklidnili. Před tím panovala mírná nervozita, protože jsme hráli před návštěvou 4000 diváků. A to nikdo z nás ještě nezažil. “

„Ve druhém zápase skupiny jste dokázali neskutečný obrat s Američany, který můžeme porovnat s českou dvacítkou proti Finsku na juniorském MS.“
„Podle mého názoru nás tento zápas dovedl tam, kde jsme skončili. To byl náš nejlepší zápas na turnaji. V tomto zápase jsme se semkli jako tým. Bylo to vlastně naše první měření sil se zámořím.“

„Za nepříznivého stavu 2:4 jste výbornou dělovkou od modré při přesilové hře oživil naděje českého týmu. Trénujete speciálně rány od modré čáry?“
„To zase ne. V přesilovce nám to nějak nepadalo, většinou nahrávám na křídelní útočníky, ale tentokrát jsem si řekl, že to zkusím. A nakonec to tam padlo.“

„Z prvního místa ve skupině vás čekalo v semifinále Finsko.“
„Byli jsme v klidu, že jsme v semifinále nedostali Kanadu, protože tu jsme neznali. Ale s Finy jsme hráli po Vánocích na turnaji ve Švýcarsku a věděli jsme, co od nich můžeme čekat. Byli jsme díky tomu v psychické pohodě. Zápas jsme zvládli a postoupili do finále.“

„Bohužel finále s USA se už nepovedlo. Co chybělo k tomu, abyste Američany na turnaji podruhé zdolali?“
„Asi chyběly síly. Ráno tréninky, odpoledne zápasy a neustálé cestování. Američanům dobře zachytal gólman a když nedáte gól, tak se těžko vyhrává.“

„Po příletu z Jižní Korey vás čekaly další zápasy za reprezentační šestnáctku.“
„Byl jsem doma jeden den, ale kvůli posunu času jsem nemohl ani spát. Druhý den jsem se hlásil na dalším srazu a následně jsem odlétal do Finska, kde jsme byli týden. Zde jsme odehráli čtyři zápasy. Švédy jsme dvakrát porazili, ale Finy tentokrát ne.

„Hrál jste ve Znojmě, Břeclavi a jak najednou HC Dynamo Pardubice?“
„V loňské sezoně, když jsem byl v deváté třídě, tak si mě vyhlédl pan Sýkora. Hráli jsme proti Dynamu, vyhráli jsme 6:1 a já dal šest branek. Následně mi pan Sýkora zavolal, že by byl rád, abych šel do Dynama. Sešli jsme se, vše mi tady ukázal. Viděl jsem velký zájem Pardubic, tak jsem tady.“

„A jak vůbec vzniklo spojení současný kapitán reprezentační hokejové šestnáctky a střední odborná škola EDUCA Pardubice, kde v současné době studujete?“
„Při přestupu z Břeclavi do Pardubic, jsem vůbec netušil, na jakou střední školu půjdu. Věděl jsem , že spoluhráči Vápno (Teodor Vápeník) a Krči (David Krčál) tuto školu navštěvují. Tak jsem se sem přijel podívat a dal na tuto školu přihlášku.“

„Jaké hokejové cíle máte. NHL?“
„Tak to je sen každého. Mám cíle krátkodobé – reprezentační srazy s mládežnickou reprezentací a pak, aby se nám vydařilo play-off a došli co nejdále.“

„Děkuji za rozhovor a ještě jednou velká gratulace ke skvělému úspěchu.“

Bc. Leoš Baroň